Zpět
Blog / Vzduchotěsnost
Vzduchotěsnost

Vzduchotěsnost

Termín vzduchotěsnost vzbuzuje ve spoustě lidí obavu. Myslím, že to celé vzniklo s příchodem pasivních domů, kde začalo být vzduchotěsnost téma. Nicméně nehledejme v tom žádné složitosti. Celý princip spočívá v tom, že pokud chci méně protopit, tak musím zajistit, aby mi neutíkalo teplo.

U domů, které se stavěly v druhé polovině 20.stol., bylo běžné, že všude táhlo a muselo se více topit. Výhodou bylo, že byl v domě čerstvý vzduch, občas doplněný nepříjemným průvanem. A v poslední době i vysokým účtem za vytápění. Proto se začaly řešit těsné domy, kde teplo neutíká. A zase vznikl problém. Těsné domy nebyli lidé zvyklí větrat, a tak měli vydýchaný vzduch, vysokou vlhkost, atd. Tak se vytvořila okna s mikroventilací a byli jsme zpátky o 20 let - u netěsných oken. :) Rekuperace tento problém řeší velmi efektivně. Nemusíte myslet na to, že máte větrat, neutíká vám teplo, protože se předává přiváděnému vzduchu v rekuperační jednotce, nemáte vlhko v domě ani nepříjemný studený průvan. 
 

Nicméně pro správnou funkčnost rekuperace je nutná výše zmíněná vzduchotěsnost. Rekuperace ve většině případů využívá tzv. rovnotlaké větrání. Tzn. že množství vzduchu, které do domu přivádím, se rovná množství vzduchu, které odvádím (vyfukuji) ven. Ale vzhledem k rozmístění přívodních a odtahových výústek je například v ložnici, kam přivádím čerstvý vzduch (řekněme
o objemu 45m3), vytvořen přetlak, ten tlačí vydýchaný vzduch ven z místnosti (například směrem přes chodbu do koupelny), kde je odtahová výústka (která odtáhne např. 30m3 a 15m3), pokračuje dál na WC (kde se odsaje posledních 15m3), a tím je rovnotlak vyřešen. UPOZORNĚNÍ - Berte to prosím jako zjednodušený příklad pro představu.

Když si představíte v ložnici přetlak, tak pokud bychom měli někde netěsnosti, bude nám to vzduch cpát do nich. Fyzika funguje tak, že vzduch stejně jako voda "teče" nejjednodušší cestou, resp. cestou nejmenšího odporu. Proto tak řešíme vzduchotěsnost.

Nechci zde zabíhat do detailů, co vše to způsobuje, ale jen pro základní představu uvedu příklad.

Pokud bude díra (a tím nemyslím velká jak pěst, ale stačí jako pětikoruna) v parozábraně (igelit ve střeše), tak se nám bude vnitřní teplý a relativně vlhký vzduch tlačit do tepelné izolace ve střeše. Vata má nízký difuzní odpor, takže vlhkost skrze ní proniká lehce. Problém je v tom, že v určité hloubce vaty je nízká teplota (jak se blížíme směrem ven do exteriéru), kde se voda srazí jako kapky na půllitru studeného piva, když si ho přinesete v létě z lednice. A určitě tušíte, že voda ve vatě, která se postupně nacucá není dobré znamení. 
 

Proto je u domů nutné dbát na velmi dobře utěsněnou obálku (stěny, střecha, okna, atd..), aby nám
k podobným problémům nedocházelo.
 

Na konec si dovolím jeden apel. Pořád se na netu píšou nesmysly ohledně okenních pásek. Každý ať si dělá co chce, ale jednou pro vždy prosím - pásky ANO. Bez pásek Vám bude výše zmíněný přetlak cpát vzduch do okenní (připojovací) spáry. Argument, že je tam omítka, nebo polystyren, nebo apu lišty je naprosto lichý. Okno ať už je plastové, dřevěné či hliníkové podléhá fyzikálním zákonům (tepelná roztažnost) a postupem času vydrolí omítku, PUR pěnu, atd.. a vznikne netěsnost. Páska je pružná a umí to překonat. Ideální je mít ji z obou stran, ale když už chcete šetřit, dejte ji alespoň dovnitř. 

Věřte mi, vyplatí se to.